€ 5.49

Próza Jirího Hejdy, odsouzeného v procesu s dr. Miladou Horákovou, který prozil dvanáct let v komunistických kriminálech, nese vSechny znaky klasického príbehu o úteku z vezení. Je tu napetí, prudké dejové zvraty, pocity marnosti i chvíle nadeje, to vSe umocnené duvernou znalostí muklovského prostredí. Hlavní hrdina utíká pred nelidským systémem, neutíká ale pred svým svedomím, ideály a zodpovedností. A tak, aniz by to oslabilo dramaticnost deje, muzeme sledovat i jeho niternou cestu ke správnému rozhodnutí... Román Jirího Hejdy, který vznikl na základe autentických vyprávení autorových spoluveznu, vySel poprvé - a na dlouhou dobu naposledy - v roce 1969. I pres nastupující cenzuru se tehdy jiz nepodarilo normalizátorum zabránit vydání a kniha se setkala s nebývalým ohlasem ctenárské verejnosti. Nyní vychází po 46 letech znovu... Jirí Hejda (1895-1985): Podnikatel, ekonom, politik, novinár a spisovatel. Vystudoval práva v Praze (studia byla preruSena epizodou v zákopech první svetové války). Jeho cinnost v nove vzniklé republice i pozdeji byla prepestrá - od práce v novinách (Ceskoslovenský deník, Tribuna, Prítomnost, Lidové noviny, Ceské slovo) pres pokusy o literární kariéru az po aktivity národohospodárské (tajemník zemedelské komory, profesor na obchodní akademii v Olomouci, vydavatel Hospodárské rocenky Ceského slova), podnikatelsko-manazerské (generální sekretár, pozdeji generální reditel CKD, majitel az do Února prosperující Továrny kuchynských zarízení) a politické (autor poválecného hospodárského programu národnesocialistické strany). Od roku 1946 az do svého zatcení byl clenem Ústrední plánovací komise. Zatcení se uskutecnilo v roce 1949, kdy byl obvinen a o pul roku pozdeji odsouzen v procesu s Miladou Horákovou. Jirí Hejda dostal dozivotí, proSel Ruzyní, Pankrácí, Mírovem, Leopoldovem a Valdicemi a amnestován byl az roku 1962. Ve vezení skládal sonety, jez se ucil nazpamet. Po propuStení se rozpomnel na své literární ambice, cemuz vdecíme za vznik této a dalSích knih. Ctenárskou pozornost si zcela jiste zaslouzí i Hejdova zivotopisná próze 'Zil jsme zbytecne'.